Úterý 28. června 2016
Kapitola jedenáctá
Dnes mám opět noční směnu, a jelikož jsem se rozhodla, že veškerý svůj volný čas chci věnovat cestování, tak jsem se rozhodla, že s Leou podniknu další výlet. Jsem tady teprve 10 dní a už se jedná o můj čtvrtý výlet – paráda!
Ráno jsme si tedy s Leou půjčili Opela a vyrazily do Borgu, kde se muzeum nachází. Cesta autem nám trvala hodinu a konečně jsme se ocitly před největším, ve Skandinávii nalezeným sídlem mocného vikingského náčelníka. Jedná se o dlouhou zrekonstruovanou budovu vikingského sídla.
Koupily jsme si vstupenku a vkročily do muzea. Nejprve jsme šly do malé místnosti, kde se nacházelo několik archeologických nálezů všelijakých předmětů, jako byly různé šperky, meče či výrobky z velrybích kostí. Následně jsme se byly podívat na krátký film v malém kinosále o životě Vikingů a následně jsme se vydaly naučnou stezkou k pobřeží, kde je každou hodinu možné se svézt na replice vikingské lodi, jejíž originální předloha se nachází v muzeu v Oslu. Přišly jsme tedy k lodi, a jelikož jsme tam byly jen my dvě, tak jsme musely počkat na další návštěvníky muzea, jelikož samy dvě bychom asi celou loď neuveslovaly. Pomoc naštěstí přišla brzy a my nasedly na loď. Všichni jsme dostali do ruky veslo a museli pěkně makat. Naši průvodci v přestrojení za Vikingy se opravdu snažili nás nějak ukočírovat, ale i přes jejich jasné povely si každá vesloval, jak chtěl. Bylo mi jich trochu líto, ale byla to legrace, a to především ve chvíli, kdy nám to všem celkem šlo a jeden muž na palubě začal zpívat „Ej uchněm“ od Alexandrovců. Dost jsme se s Leou nasmály a k našemu překvapení jsme se s lodí dostali pouze kousek od břehu. Ačkoliv musím uznat, že i to bylo na naši výpravu dost.
Vyskočily jsme z lodi a vydaly se prozkoumat domečky s drnovou střechou, které jsme cestou k vodě potkaly. V jednom byla dokonce kovárna s kovářem, který koval různé předměty. Pomalu jsme se procházely po cestě, až jsme došly zpět k zrekonstruovaném sídle náčelníka a vešly dovnitř. Bylo to tam opravdu moc hezké a mohly jsme si prohlédnout různé tradiční výrobky či ochutnat jehněčí polévku, kterou zaměstnanci muzea, převlečeni za Vikingy vařili pro návštěvníky na otevřeném ohni uprostřed budovy. Bohužel pro nás tam zrovna byl velký zájezd s turisty, a tak jsme polévku ochutnat nemohly. No co, svět se nezboří.
Útokem jsme také vzaly obchod se suvenýry, kde jsem si zakoupila dva pohledy a posléze je poslala domů.
Zpět do Lofoten Links jsme se vrátily kolem druhé hodiny, a tak mám ještě dostatek času si před prací trochu odpočinout a prospat se.
Žádné komentáře:
Okomentovat